JAK SE STALA PŘIROZENOST ZLOČINEM A ZLOČIN PŘIROZENOSTÍ

Timothy Leary

 

Každý ví, že se Život na této planetě vynořil kdesi na jihu, v horké, husté, pařící se polév­ce tropů. Bylo to dávno a první formy života byli líní, jednobuněční, amébovití, lázeňští hedonici s velkou chutí k jídlu. Všechno bylo organické, přirozené. Nic nebylo nemorál­ní, nedovolené nebo protizákonné.

Po čase však naprogramované, vzájemně stimulující soutěže v potravním řetězci ved­ly u čvachtajících jednobuněčníků k progra­mům fyzické zdatnosti a kariéristické práce na sobě.

To pak vedlo k ziskuchtivému materialis­mu a k popularitě Mladých, Moderních, PostPrvokových technik, jako je ostřejší zrak, hi-fi sluchové vnímání, vratiprsty.

Před několika milióny let existovala před­vídatelná spotřebitelská sháňka po moder­ní lovecké a rybářské výstrojí, jako např. tesácích, kostících, zubech, klech. A módní sezónní posedlost eroticky atraktivními ko­žešinovými kabáty, límci, koženým zbožím, bederními kalhotami z hadí kůže.

Později vyvinula mladá generace samořídících organismů samohybná těla, vybave­ná tykadly, křídly, nohama, umožňujícími moderním formám, šplhajícím po společen­ském žebříku plazení, lezení, chůzi nebo lé­tání nahoru do exkluzivnějších, mírných, nóbl čtvrtí, konkrétně do 30. až 45. ulic severní a jižní šířky.

 

LIDSKÝ DRUH SE TEDY POPRVÉ OBJEVIL V TROPECH

 

Dole na jihu v bujných, přepychových rovníkových džunglích nepotřebovali naši nej­starší předkové žádné umělé techniky pře­žití. Nádherné, tmavé nahé tělo bylo nástrojem, jehož pomocí původní jedinec komunikoval s prostředím.

Po tropických džunglích se pohyboval pěš­ky.

Hledání potravy sestávalo z manuálního systému dodávek.

Společenské vztahy a komunikace sestá­valy z gest, mluvených slov, tance, impono­vání. Sémiotici to nazývají "Řeč Těla". Exis­toval přímý, těsný prožitkový kontakt s trhem zboží a energetickými centry, na nichž záviselo přežití lidí.

Promluvme si o podmínkách bydlení. Slu­neční energie; zdroje čisté pramenité vody; jeskynní domy s krby na dřevo. Pohodlný přistup k přirozeným potravinám v odděle­ních zeleniny, ovoce, drůbeže, ryb, masa na místě.

Naši novorození předkové byli před 25 000 lety vyzbrojeni dalším účinným ná­strojem přežití. Měli mozky se 100 miliardami neuronů, strukturované podobně jako naše. A dnes si uvědomujeme, že každý neu­ron má ke zpracování myšlenek kapacitu osobního počítače IBM nebo MacIntosh. Software (tj. myšlenky), který řídil toto úcty­hodné neuronové zařízení, byl programován tak, aby reagoval na informaci z pro­středí.

Typové označení našeho druhu je homo sapiens, sapiens. To znamená "Člověk, zpracovatel informací: ten, který přemýšlí o myšlení."

Se vším tím počítačovým, supersilným, paralelním zpracováváním, Neurologickou Inteligencí (NI), zabudovanou do našich čer­ných, kudrnatých tropických lebek, nemlu­vě o nekonečném množství megabytů pa­měťové banky, se musely v hlavách našich předků honit pěkné věci. Stejně tak jako na­še břicha jsou určená k tomu, aby trávila jídlo, naše lidské mozky jsou určené k tomu, aby trávily a zpracovávaly informace. To ve­de nevyhnutelně k myšlení o tom, proč se věci dějí tak, jak se dějíi.

Co musíme například dělat, abychom uspokojili zdroje Energie - Světla - Vody ­- Potravin?

Proč je například sucho? Zapomněli jsme zaplatit účet za vodu? A komu?

Proč se zvířata, jejichž maso jíme, rozhod­la odstěhovat? Co jsme udělali svým chlupa­tým a opeřeným přátelům, že od nás odchá­zejí?

Odkud pochází plodnost, těhotenství, po­rod?

Proč je nemoc a smrt?

Otázky uspokojení a placení účtů Dodava­telům Životně Důležitých Zdrojů spadají pod Oddělení N.á.b.o.ž.e.n.s.tv.í.

První lidské kmenové kultury, které se vy­nořily na jihu, uctívaly přírodu a byly pochopitelně polyteistické. Panteismus Přežívání byl šitý na míru podmínkám. Protože informace, kterou dostával každý kmen, byla omezená na nejbližší okolí, bylo nábožen­ství příruční, osobní, praktické. Bohové (tj. Společnosti Vyšší Moci & Blaha) byli místní, dosažitelní, k dispozici každému.

Každý kmen rozvíjel svou vlastní mytolo­gii. A každý člověk si vybíral rituály na uza­vírání teologických smluv. Boží energie pro­tékaly těly jednotlivců. Většina pohanských náboženských obřadů zahrnuje požívání posvátných rostlin, které vyvolávají změně­né stavy transu, posedlost, vize, spuštění in­tenzivního dialogu s Nejvyššími.

Náboženské rituály zahrnují tělo: bubno­vání, zpěvy, tanec. Protože tělo je jediným nástrojem přežití a uctívání, je předváděno a glorifikováno ve své nahé, symetrické krá­se. Role ženy v pohanských kulturách je při­rozeně vysoká, protože Její tělo je považová­no za tvůrce Života.

Tropické pralesy rodí přirozené postoje k bohům, lidem i zákonu. Nic nebylo proti­zákonné.

 

LIDSTVO SE STĚHUJE NA SEVER DO MÍRNÉHO PÁSMA

 

Existuje víc zřejmých důvodů - klimatic­kých, psychogeografických, organizačních - proč se další stadium složitějších lidských kultur vynořilo spíš v Mírném (30. až 45.), než v mrazivém Studeném (45. až 60.) nebo Tropickém pásmu.

Když se teď podíváte na mapu světa, ob­raťte jí vzhůru nohama, a všimněte si, že většina souše je na sever od rovníku. Všim­něte si, kolik vnitrozemských vodních cest, moří a jezer a řek je na bohaté, rušné sever­ní straně. Představte si, že by Středozemní moře bylo uprostřed Afriky, Nil by tekl na jih od něj, Kongo také, a velká tlama Gibral­taru by se otvírala do Atlantiku někde u An­goly.

Všimněte si, že téměř všechny trvalé civi­lizace se objevily v této úzké geografické zóně - mezi 30. a 45. ulicí.

Život na severu v Mírné zóně je náročněj­ší. Vaše Kreditní Karta Lovce a Sběrače vám tady moc nepomůže, mladej. Přírodní techniky už nestačí. Na sever od 30. ulice je málo blízkých obchodů s ovocem a místními lahůdkami. Začnete vyřezávat a opracová­vat věci. Nástroje. V letech 4000 př. Kr. až 1500 po Kr. se z úzkého pásu mezi 30. a 45. stupněm stala rušná, vysoce technicky vy­spělá genetická dálnice.

Přejděte prstem zleva doprava po této mezistátní silniční mapě. Přečtěte jména dálničních výjezdů. Čína. Indie. Persie (stále velká turistická atrakce). Babylon. Egypt. Řím. Benátky. Španělsko. Portugalsko.

Cítíte pohyb?

Po této dálnici se pohybovaly karavany velbloudů, vozy tažené koňmi, legie, plachet­nice, galejnické výletní lodě, techniky želez­né doby.

Všechen ten pohyb umožnily nové, ručně poháněné techniky dopravy lidí a výměny myšlenek. Písmo a abeceda umožnily komu­nikací na velkou vzdálenost.

Umíte si představit, jak malé, kmenové ge­nové líhně, čítající stovky a později tisíce duší, byly pohlceny národy, čítajícími milió­ny? Tyto centralizované feudální říše se dr­žely pohromadě kolektivní prací a přísnými kulturními pravidly.

Jednotlivec se stal závislým kolečkem ve složité hierarchické společenské struktuře. Ve starém Římě se jídlo, voda, bydlení, bez­pečí nezískávalo přirozenou fyzickou čin­ností. Dobroty pocházely z Caesarových skladů.

Politika už dávno není osobní konfrontací s rodinou od vedle. Vyžaduje podřízení vlád­ci.

Náboženství už dávno není osobní smlou­va s místními B. O. H. Y. (Službu konajícími Bohy), stvrzená potřesením rukou, ale složi­tý politický kód pokynů, nařízení, odměn, zaznamenaných na mramorových tabulkách a iluminovaných rukopisech, zpro­středkovaných byrokratickým kněžstvem, které o sobě tvrdilo, že zastupuje Všemo­houcího Vládce, jenž netrpí porušování své­ho morálního kodexu a zákonů.

Když bylo dokončeno osídlení 30. až 45. ulice, jednotlivec byl poddaný, úplně závislý a podřízený. Tropické národy cítily jakousi primitivní hrdost nad svou schopností se­hnat si jídlo a vyhnout se nepřátelům, díky své tělesné zdatnosti, nepřístupnosti džung­le a úplatkářským smlouvám se zásobovací­mi společnostmi. Ale Feudální člověk nesdí­lel tento osobní pocit sebedůvěry. Nejoriginálnější poznatky o jakékoliv lid­ské kultuře nebo genové lihni patrně pochá­zely z pozorování chování ke zvířatům, a z pozorováni lidského těla, zvlášť ženské­ho.

Polyteistické společností uctívaly totemic­ky přírodní síly. Zvířecí duchy a nahá těla přitažlivých zdravých lidí. Všimněte si nábo­ženského umění, instalovaného v jeskyn­ních galeriích pohanských národů.

Feudální společnosti v odpudivém kontra­stu k tomu byly organizovány kolem mo­noteistického principu Jednoho Starého Mužského Boha, Všemohoucího Vládce, se­dícího na Trůnu a oděného do Královských rouch. Monoteistický Bůh, který řídí věci mezi 30. a 45. ulicí, se nikdy neprocházel po městě nahý, stavící na odiv svou nahou kra­su a půvab. Umíte si představit Jehovu na obálce desky Rolling Stones?

Monoteistická náboženství mají sklon od­chýlit se od přirozeného, opovrhovat tělem a projevovat "puritánskou" nenávist k nahé­mu ženskému tělu. V ortodoxních křesťan­ských, židovských a muslimských kulturách je žena zahalená do černých šatů a závojů. Je to levný, nevkusný háv, určený k tomu, aby zakrýval Její obraz, přitakávající životu.

Ale život v hierarchických feudálních spo­lečnostech není jen samá podřízenost a pu­ritánská represe. Muž může zbít svou ženu, děti, velblouda kdy chce. Ale největším zdro­jem slasti a pýchy pro Pravé Věřící je tento: můžeš se kdykoliv opásat mečem a namířit si to dolů 30. ulicí, a vystavit na odiv nadřa­zenost svého Boha a své genové líhně mlá­cením nevinných obyvatelů tropů, milujících přírodu.

10000 a víc let napadaly, dobývaly a zo­tročovaly severní národy Jižany. Zabte je, oberte je, znásilněte je ve jménu Boha a Vlasti, protože tropické národy se nepočí­tají. Jsou to pohanští, nekřesťanští, nevzdě­laní, nemorální, nazí primitivové. Odmítli Jediného Boha a proto máme ocelové meče, psanou bibli, jízdu, lodě. A oni nemají.

Dobytí a kolonizace jihu severem vytvoři­ly zvláštní "genetickou stratifikaci" anebo kulturní infiltraci. Kolonizátoři ze Severu stavěli ve svých jižních "državách" feudální města, městečka, cesty, přístavy, kostely, mosty. A vnutili své hypermoderní, umělé, člověkem vytvořené sociální, politické, ná­boženské, kulturní a jazykové formy domo­rodcům.

Španělské dobytí a osídlení Jižní Ameriky je klasickým příkladem jevu "pošli to na jih". Feudální systém centralizace, monoteismu, byrokratizace, hierarchie, vojenské kontro­ly, sídlící v Madridu, vytvořil koloniální kopii života ve Španělsku v 15. století.

Jihoameričtí Indiáni byli jemně dotlačeni do nevolnického postavení iberských rolní­ků. Vlekli se na pole a pak do kostela a kle­čeli a křižovali se stejně, jako poddaní na 30. Španělské ulicí.

 

BŮH A ČLOVĚK SE STALI V CHLADNÉ ČÁSTI MÍRNÉHO PÁSMA STROJI

 

Tyto zmíněné Feudální Říše, které se vynoři­ly ve Středozemí, byly založeny na ručních nástrojích, kterými se krotili koně, rozvádě­la voda, spoutala síla větru. Lidé byli drženi pohromadě složitou sítí zákonů, pravidel, tabu, mravních přikázání.

Další fáze ve vývoji člověka byla průmys­lová. Lidé se naučili vyrábět stroje, vyrábějí­cí nástroje. Němec Johannes Gutenberg to všechno začal svým ďábelským tiskařským lisem, který umožnil masovou výrobu knih. Ta umožnila masovou vzdělanost, masovou výchovu, továrenskou techniku.

Vezměte si svou mapu Evropy a jděte prs­tem na další evoluční stadium. 45. až 60. šíř­ka. Všimněte si, že velká města, kde se vyno­řil Průmyslový Věk, leží v tomto úzkém pásu. Milán, Francie, Porúří, Německo, Ang­lie, Skotsko, Skandinávie, SSSR.

Všimněte si náhlé změny v Božím odděle­ní. Velká Feudální náboženství byla Katolická, Latinská a Islámská. Velká náboženství Průmyslových Civilizaci jsou Bílý Protestan­tismus anebo Bílý Komunismus. Extrémní Běloši vzývají Boha Inženýra, jehož mrav­ním příkazem je: "Oblečte si uniformy a pracujte!"

Ctnostný občan je teď definován stejně jako dobrý stroj: spolehlivý, pohotový, hod­nověrný, zdatný, výkonný.

Je mnoho důvodů - klimatických, psycho­geografických, organizačních - proč se prů­myslové civilizace objevily v chladném pro­středí. Všechno je to o teple. Na chladném severu bylo k zahřátí domů nutné stálé to­pení. A teplo vyžaduje výrobu a skladování a přenos Newtonovských energií. Takže tep­lo roztočilo kola továren. Energie páry. Energie uhlí. Nafta.

Ovládnutí mechanické energie stvořilo průmyslové říše 18. až 20. století. Továren­ská výroba parních strojů a železnic a zbra­ní umožnila realizovat sen o dobytí světa.

Zásoby energie, potřebné pro továrny Se­veru, se musely najít hádejte kde? Ve dvou nižších patrech:

- Středním Mírném pásmu, teď zvaném Severními teology "Třetí Svět"

- a samozřejmě v tropech, teď zvaných "Čtvrtý Svět".

Takže se zakládaly kolonie na Středním Východě, v Indii, Jihovýchodní Asii, Africe, které byly účinně olupovány o "suroviny".

Stejně jako Římská a Arabská a Španěl­ská království Střední Mírné zóny posílaly plachetnice do tropů pro černé otroky a zla­to a slonovinu, i bělošské říše posílaly par­níky a tryskáče na jih stavět silnice, letiště, turistické hotely, aby oloupily tyto země o suroviny a postavily tam dýmící, kouřící chrámy Mechanického Boha - továrny.

I nová Severní kultura je postavená na starých zvycích. Dnešní typická tropická země, řekněme Haiti nebo Keňa, je stratifi­kována takto: solidní základy kmenové kul­tury, zamaskované Feudálním vojenským režimem Silného Muže, kterého zase pod­poruje Americká nebo Evropská nebo So­větská mechanická síla. V tuto chvíli to fun­guje dobře. Sever vyváží pušky a stroje. Puš­ky se používají k motivaci tropických náro­dů, aby kopaly v zemi suroviny, které se vyváží na sever jako protihodnota za pušky.

Ale hádejte, co se děje o víkendech a no­voluních a posvátných dnech? Domorodci se vracejí k přírodě. Radostně vykonávají staré obřady: svlékají si šaty, pomalovávají těla, bubnují, tančí, zpívají, pojídají rostliny, které je dostávají do změněných stavů vědo­mí, zmocňuje se jich Bůh - ví - kolik různých přírodních sil, zabývají se sexem, a vůbec se radují v klasickém smyslu tohoto posvátné­ho slova. Uvědomte si, je to základní, staro­bylý náboženský obřad, oslava, obnovení a pozvání Bohů, aby vstoupili, posedli, ovládli mysli a těla svých uctívačů.

Věřte mi, při pohanských náboženských obřadech nikdo neklečí. A pokud ano, není to pokorná, prosebná modlitba.

Bílý protestant to považuje za mimořádně šokující. Připomínáme, že hlavní cíl sever­ních náboženství je vykořenit, vyhnat, potla­čit, podrobit si zlo, o kterém bible říkají, že číhá v srdcích a bedrech všech lidí. Příroda rovná se hřích.

Severní kněží odsuzují domorodé prakti­ky jako bezbožné, pohanské, ďábelské, zlé. Bohabojné, mravné bílé národy se spojily v mechanické jednomyslnosti - jednotě, aby odsoudily nahotu, sex, opojení, extázi.

Funkční Severní mechanické kultury také postupují Mírným pásmem. Ve Východní Asii, Srí Lance, Indii, Pákistánu, na Střed­ním Východě, Severní Africe, dokonce i v Řecku a Turecku umožňují továrně vy­robené zbraně a komunikační zařízení obyvatelům dopřát si trvale oblíbený sport Feudálních zemí - fanatické, vražedné ná­boženské křížové války.

Problémy, velké problémy kvasily dlouhá staletí na jihu. Hlad, sucho, bída, přelidnění, rasové a náboženské konflikty, místní války, růst terorismu a rostoucí hněv vůči Sever­ním vládcům a kulturám.

Jenže teď se zdá, že tyto děsivé postoje už nejsou omezené na nepokojné jižní šířky. Už vytryskly mezi průmyslovými národy seve­ru.

 

JIH ÚTOČÍ NA SEVER NADPŘIROZENÝMI SCHOPNOSTMI

 

Kulturní a ekonomická výměna mezi tropy a mírným pásmem byla vždy obousměrná. Sever vyvážel výrobky - nástroje, stroje, zbraně, zákoníky, politická zřízení, kulturní pravidla, náboženská tabu.

Jih vyvážel své přírodní zdroje - suroviny, rudy, drahé kameni, vzácná dřeva, rostliny, koření, exotické poživatiny. Samozřejmě naftu.

A co je nejdůležitější, lidská těla v podobě otroků a sezónních dělníků.

A teď hádejte, co tito ubozí, nevzdělaní po­hané se sebou propašovali na otrokářské lodě a vystěhovalecké čluny? Přesně ty vzácné dary, které severní kultury potlačily a zakázaly svým tvrdě pracujícím, bohaboj­ným, nesmělým národům. Přesně to, po čem hladovaly národy mechanických robo­tů.

Pohanskou Kulturu. Panteistické cesty. Uctívání přirozenosti! Divokou oslavu ži­vota. Radostné objetí dávných biologických energií. Spontánní bujení smyslnosti. Po­zemskou moudrost vyděděnců, kteří po sta­letí pozorovali a vysmívali se "zbožným bí­lým národům", pochodujícím kolem nich se svými puškami a kříži.

Tato zákeřná kulturní invaze vyplula na povrch v Bouřícím 20. Století, když moudří obyvatelé Západu začali cítit, jakou cenu za­platili za mechanizaci.

Ve 20. letech se renesance pohanství dostala na povrch ve formě džezu. Muzikanti se už neřídili podle dirigentů a tištěných not. Improvizace, synkopování, inovace. Džezoví muzikanti se dostávali do posedlos­ti, do transu. V USA i SSSR bylo přijetí dže­zu první známkou toho, že průmyslový étos se uvolňuje.

Rozhodující výbuch pohanských kulturních témat nastal v 60. letech.

Hnutí za Občanská Práva. Černá hrdost. Nepokoje v ghettech.

Důležitější byla hudba. Žádná kulturně ­náboženská událost v dějinách nezměnila svět tak rychle a pronikavě, jako rock & roll.

Proč? Protože rock je kouzelná směs af­rické polyteistické hudby a evropsko - po­hansko - keltsko - druidských textů - zesilo­vaných a vysílaných rychlostí světla kolem světa kvantově - elektronickou technikou.

A není náhodou, že náboženským posel­stvím rock & rollu bylo radostné odmítnutí mechanizace, kterou glorifikovala Feudální a Průmyslová kultura.

Když Bob Dylan zpíval: "Nebudu už pra­covat na Maggiině farmě", vyjadřoval du­cha všech těch - barevných, jižanů, bělochů - kteří odmítali odcizení komínové Tovární kultury běžícího pásu.

Popularita psychedelických drog je dal­ším příkladem renesance jižní kultury.

Všimněte si, že neurotransmitery, které jsou v Reaganově zemi ilegální, jsou jižní rostliny - mák, přízemní listy koky, květné vrcholky konopí. Žádná z těchto rostlinných látek není pro tělo ani pro psychiku tak ne­bezpečná, jako továrenské severní ohýbače mysli - destiláty, nikotin ze Severní Karolíny a euforianty na lékařský předpis, které le­gálně užívají středostavovské ženy v domác­ností.

Jižní rostliny - tráva, opium, koka - ohro­žují řád a konformitu, jež vyžaduje Tovární Kultura:

1. Stejně jako domorodci, kteří je užívají, i tyto rostliny rostou divoce. Nejsou domesti­kovány. Protože rostou v horách, těžko se kontrolují. Prodávají se na černém trhu, v té nemravné, nedovolené volné směně, která funguje mimo dosah bílých bankéřů a feu­dálních výběrčích daně.

Laciné divoké jižní rostliny konkurují vý­nosnému obchodu s otroky a rumem, který začali naši Puritánští Zakladatelé.

2. Domorodé drogové rituály jsou nemrav­né, t.j. v severních náboženstvích zakázané jako hříšné. Zatraceně správně! Navádějí k osobní svobodě, pohanským oslavám, se­bevyjádření, neorganizované radosti, smys­lovému potěšení. Dramaticky ohrožují kněž­skou kontrolu. Vzpomeňte si na ty skandál­ní biblické příběhy o Mojžíšovi a jiných vysoce postavených kněžích, kteří sestoupi­li z hory a zjistili, že kmeny uctívají kameny, hulákají kolem Zlatého Telete a jiných pří­rodních ikon. Rouhání. Hřích. Uctívání Ďábla

3. Požívání domorodých rostlin je tedy zlo­čin. Proč? Protože to říkají běloši, kteří píší zákony a řídí policejní stanice!

4. Požívání přírodních rostlin není jen ne­mravné, zločinné a škodlivé pro obchod, ale velezrádné. Jasné, ne? Jste domorodec se sebe úctou, a teď přijdou tihle zcvoklí bílí ro­boti, mávají puškama, zaneřádí vaše životní prostředí, vaší kulturu, rozbijí vám rodinu, vysmívají se vašim bohům. Nejúčinnější ne­násilný akt politického odporu je provádění vašich domorodých obřadů, zkouření se do­morodou rostlinou. Neurotransmitery jsou nejsilnější zbraní demokracie. Pár tahů z opiové dýmky, a vy a vaši přátelé tiše a radostně vyplujete z ekonomického, nábožen­ského, právního a politického útlaku bílého muže.

Staletí bílí kolonisté ignorovali a tolerova­li pěstování a požívání neurobylin, pokud bylo omezené na domorodé čtvrtí. Ať si ty blbé černé huby dají do nosu. Udržujte je v blahu a dřímotách.

Ale v 60. letech se nová poválečná generace bílých národů začala odvracet od Stude­né Války a života na běžícím páse. Kulturní revoluce v Americe vedla k mohutné rene­sanci původních jižních náboženství. Pan­teistická láska k přírodě byla vyjádřena v Ekologickém vědomí. Uctívání tělesného půvabu se projevovalo ve fyzické zdatnosti. Vyspělý pohanský styl se stal módní.

Zdomácnění psychedelických drog v Ame­rice 60. let vedlo k mohutnému rozkvětu tro­pických náboženských rituálů. Všechny psy­chedelické drogy pocházejí z tropických rostlin. Psilocybin z houbiček, meskalin z peyotu, LSD z námelu, a samozřejmě ma­rihuana. Nejsou to euforianty, stimulanty, opojné látky, které mají v oblibě obyvatelé měst. Psychedelika vedou ke stavům posed­losti, transu, rozšířeného vědomí, duchovní­ho osvícení, mohutného mystického soucítě­ní s přírodními silami. Tyto prožitky, které byly cílem starých pohanských náboženství, jsou nejstrašidelnější noční můrou pro orga­nizovaná náboženství.

Takzvaná "drogová kultura" nebyla pře­chodnou módou univerzitních kolejí. Bylo to celosvětové oživení nejstarších náboženství. Hippies to intuitivně cítili, když se hrdě tou­lali bosi a hráli na flétny. Pohanství se na­jednou stalo nejpopulárnějším předmětem na univerzitách.

Psychiatři a právníci a politici automatic­ky předpokládali, že psychedelické prožitky byly samoindukované záchvaty masového šílenství. V západní intelektuální tradici chyběla slova i paradigmata na vysvětlení této bizarní touhy "vystoupit z mysli".

To, že takzvaná "drogová kultura" v Americe a v Západní Evropě (a teď se dovídáme, že i v Sovětském bloku) věrně rekonstruo­vala rituály předkřesťanských pohanů a po­lyteistů, je ze sociologického hlediska velmi zajímavé. V 60. a 70. letech milióny lidí, žijí­cích v průmyslových zemích, užívalo psy­chedelika v rámci hinduistické a buddhistic­ké praxe.

Psychedelické drogy se braly ve skupi­nách a při veřejných oslavách. Acidotesty Kena Keseyho. Love - in. Komuny. Potřebu společenských vazeb a kmenových rituálů intuitivně pociťovala většina uživatelů psy­chedelických drog.

Dnes v Rambových 80. letech se drogy chlastají, stříkají, práskají v tajnosti. Obvyk­le v osamění.

Význam skupinové podpory, vyjádřený v pohanských psychedelických experimen­tech není třeba podceňovat. Psychedelická kultura pyšně stavěla na odiv braní drog, protože sloužilo k získání prožitků lásky k přírodě, kmenové solidarity. První san­franciský Be - In byl propagován jako "Shromáždění Kmenů!"

Dnes k tomu dochází na koncertech Gra­teful Dead, když se 20.000 "mrtvých hlav" spojí dohromady v oslavném tanci.

Požívání drog se stává zneužíváním, když se děje v narcisistickém osamění. V r. 1988 30 miliónů Američanů ilegálně užívá drogy bezpečně a 50 miliónů se příležitostně oží­rá. Proč? Protože si užívají v rámci skupino­vých rituálů, které chrání před zneužitím. Pivní večírky. Koktejlové party. Kouření trá­vy s přáteli.

Je důležité vědět, že jediným opravdu účinným rehabilitačním programem pro lidi zneužívající alkohol a drogy jsou Ano­nymní Alkoholici (AA).

Deklarované cíle a taktika AA jsou pohan­sko - spirituální. Odevzdání se vyšší moci v intenzivní atmosféře podpůrné skupiny. Žádné církve. Žádní vládní úředníci. Žádné platy. Žádné investice. Jen skupinová pod­pora vesnického typu.

Asi největší dar, který přinesli Jižané Se­veru bylo "zmrtvýchvstání těla". Tovární ci­vilizace oblékla kůži do uniforem. Vzory rolí mechanické společnosti byli seriózní, za­mračení pánové v podnikatelském, těžce, důstojně kráčející do svých veledůležitých zaměstnání v kancelářích. Žádný význam­nější člověk ve Washingtonu D.C. anebo v Moskvě nebo v Londýně nepěstoval hu­mor, šarm, brilantní styl.

Dívejte se na filmové žurnály s bílými atle­ty ve 30. a 40. letech. Podsadití drobní borci s mohutnými panděry běží trhanými pohy­by. Podívejte se, jak ve starých filmech bělo­ši tančí.

Když Jižany pustili na hřiště a na televizní obrazovky, všechno se změnilo. Latinské rytmy. Afrokubánské rytmy vůdú. Karibská spontaneita na startovní čáře. Černý půvab a elegance na basketbalových hřištích.

To bylo dobré. Lék a blaho pro chladnou, mechanickou, bílou duši.

Jižané také připravili mechanický sever na postindustriální éru. Přiznejme si to, Čer­noši a Latinové nikdy opravdu nezapadli do tovární společnosti. Z Jižanů neuděláte dob­ré roboty ani inženýry.

Ale v 60. letech se Jižanské rituály a styly náhle zmocnily mladé generace. Bílá děcka uvolnila krok, řeč, oblečení, postoj. Když do­sáhli Černoši slávu a bohatství v oblasti umění a tvořivosti, odmítli fungovat jako ot­roci. Chtěli, aby byli placeni za to, co dove­dou jako individuality. Wilt Chamberlain je chlapík, který změnil model ekonomické role. Byl nejlepší. A logicky očekával, že s ním budou jednat jako s nejlepším. S bílý­mi sportovci zacházeli jako s nádeníky, pro­dávali a kupovali je jako nevolníky. Cestová­ní ve druhé třídě. Pokoje ve špinavých hotelích. Wilt požadoval první třídu. A hote­lové pokoje s dost velkou posteli, aby na ni uložil svou výšku.

Černí sportovci a umělci přišli první s no­vým modelem ekonomické role pro 21. stole­tí. Pokud jste v postindustriální společnosti dobrý, nejste otrok ani nevolník ani dělník. Jste umělec! Na volné noze

Občanská válka mezi Severem a Jihem ještě neskončila.

Můžeme to vidět na Válce proti Jižním Rostlinám, která umožňuje ozbrojeným americkým policistům potloukat se po Střední a Jižní Americe, pálit sklizeň a otra­vovat rolníky. U nás doma Válka působí po­těšení politikům typu George Bushe, který se rád nechává fotografovat s Danem Ra­therem v ghettu nebo barriu, jak ničí domy chudých lidí.

Jak roste vliv Černochů a Latinů v politi­ce, objevuje se starý dobrý bílý vztek. V Montaně, milující legraci a flinty, vydávají místní střelecké kluby nálepky do auta s tex­tem: "Utíkej, Jesse, utíkej". S tichým souhla­sem Reaganovy administrativy se objevuje rasismus nejen v Rehnquistově procesu, ale i v univerzitních areálech a volebních kabi­nách.

Zároveň roste počet i vliv přistěhovalců z Jihu. Brzy, velmi brzy se běloši stanou ve většině amerických měst menšinou.

Staré heslo Konfederace opět straší fana­tické syny Jihu. Jih se opravdu znovu po­zvedne.